Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě (21.11.)

Převzatý obsah okolo těchto událostí z Mystického Města Božího:


O obětování přesvaté Marie v chrámě ve stáří tří let.

Uvedení Panny Marie do chrámuKdyž se naplnily tři roky, které Pán ustanovil, Joachim a Anna vydali se na cestu z Nazareta s několika svými příbuznými, nesouce na rukou její matky pravou a živou Archu úmluvy, nejsvětější Marii, aby ji uložili ve svatém chrámě jerusalemském. Pozemští tvorové si tohoto nepatrného průvodu sotva povšimli, neviditelně však byl provázen andělskými  duchy a pěli nebeské písně slávy Nejvyššímu. Nebeská Kněžna je viděla i slyšela, když zrychlovala své krásné kroky před tváří nejvyššího a pravého Šalomouna. Též rodiče svatého dítka Marie cítili ve svých srdcích velkou radost a útěchu duchovní.

Jeruzalémský chrámKdyž přišli na místo, při vstupování do chrámu svatá Anna vzala svou dceru a Paní za ruku a spolu se svatým Joachimem a za jeho pomoci vešli dovnitř. Všichni tři přednesli Pánu zbožnou modlitbu; rodiče obětovali Bohu svou dceru a přesvaté dítě s nejhlubší pokorou, klaněním a chválou obětovalo sebe. Jen Ona sama viděla, že Nejvyšší Ji přijal a v božském lesku, který naplnil chrám, slyšela hlas mluvící k Ní: „Pojď, má Milá, Nevěsto má, pojď do mého chrámu, kde si přeji slyšet tvůj hlas chvály a klanění.“ Po vykonání svých modliteb povstali a odebrali se ke knězi. Rodiče odevzdali své dítě do jeho rukou a on jim udělil své požehnání. Společně Ji pak vedli k té části chrámových budov, v níž bydlelo mnoho mladých děvčat, aby zde v odloučenosti byly vychovávány a učily se ctnostnému chování, pokud nedosáhly dost vysokého stáří pro vstup do stavu manželského. Bylo to místo odloučenosti zvláště vybrané pro prvorozené dcery z královského rodu Judova a kněžského rodu Levi. Ke vchodu těchto obydlí vedlo patnáct schodů. Jiní kněží sestoupili po těchto schodech, aby uvítali požehnané dítko Marii. Ten, který ji přijal, byl podle zákona z nižšího řádu. Postavil ji na první stupeň a Maria s jeho dovolením se obrátila a poklekla před Joachimem a Annou, požádala je o požehnání a políbila jejich ruce, odporoučela se do jejich modliteb. Svatí rodičové s vřelými slzami dali Jí své požehnání, načež Ona beze vší pomoci vystoupila po těch patnácti schodech. Spěchala nahoru s nevídanou horlivostí a radostí, ani se neohlížela a neronila slzy, ani neprojevila žádného dětského zármutku při loučení se svými rodiči. U těch, kdož ji viděli, jak v tak útlém věku je plna zvláštní důstojnosti a pevnosti ducha, vzbudilo to obdiv. Kněží ji přijali mezi ostatní dívky a svatý Simeon svěřil Ji učitelkám, z nichž jedna byla prorokyně Anna. Tato svatá matrona, zvláštní milostí a osvícením byla Pánem připravena, takže s radostí si toto dítko Joachima a Anny vzala na starost. Pokládala tento úkol za zvláštní vyznamenání od božské prozřetelnosti a zasloužila si ho svojí svatostí a ctností, že dostala za učednici Tu, která měla být Matkou Boží a Paní všeho tvorstva.

Její rodiče Joachim a Anna se zármutkem nastoupili zpáteční cestu do Nazareta, teď již chudí a bez vzácného pokladu jejich domu. Ale Nejvyšší je potěšil a posilnil v jejich zármutku. Svatý kněz Simeon, ač tehdy ještě neznal tajemství ukrytého v dítku Marii, obdržel velké osvícení o její svatosti a zvláštním vyvolení od Pána. Též ostatní kněží pohlíželi na Ni s velkou úctou a vážností. Vystoupením po patnácti schodech dítko splnilo to, co viděl Jacob ve snách; neboť zde též byli andělé sestupující a vystupující; jedni doprovázeli, jiní potkávali svou Královnu, když spěchala nahoru; kdežto nahoře čekal Bůh, aby Ji přivítal jako svou Dceru a nevěstu. Ona též s pocity lásky cítila, že toto byl vpravdě dům Boží a brána nebeská.

Maličká Maria uvedena do chrámuKdyž bylo dítko Maria přivedeno k učitelce, s nejhlubší pokorou před ní pokleklo a žádalo jí o požehnání. Prosila, aby ji přijala mezi ty, které byly pod jejím dozorem a jež se řídily jejím vedením a radami a byly jí poslušné, a prosila o její laskavou trpělivost v pracích a obtížích, které snad způsobí. Prorokyně Anna, její učitelka, přijala ji s velkou radostí a řekla Jí: „Dcero má, ve mně budeš mít zástupkyni matky; já se budu starat o Tebe a tvé vzdělání se vší možnou pečlivostí.“ Pak svaté dítko s touže pokorou přistoupilo ke všem přítomným dívkám, aby je oslovilo; každou pozdravila a objala, nabízejíc se jim k službám a žádajíc je, aby jako starší a pokročilejší v plnění povinností jejich stavu nežli Ona, Ji poučovaly a řídily. Též jim děkovala, že bez její zásluhy přijaly Ji do své společnosti.

O zvláštní milosti, kterou Všemohoucí udělil nejsvětější Marii jakmile se usadila v chrámě.

Když se nebeské dítko rozloučilo se svými rodiči a nastoupilo život v chrámě, její učitelka jí určila místo mezi ostatními dívkami, z nichž každá obývala přístěnek, či malý pokojík. Kněžna nebeská položila se tváří na dlažbu, a pamatujíc, že je to místo svaté a část chrámu, políbila ji. V pokorném klanění vzdávala Pánu díky za toto nové dobrodiní, a děkovala i zemi za to, že ji nesla a dovolila jí stanout na tomto svatém místě, neboť Ona se pokládala za nehodnou chodit po ní nebo na ní bydlet. Pak se obrátila k svým svatým andělům a řekla jim:
„Nebeští princové, poslové Všemohoucího, nejvěrnější přátelé a společníci, prosím vás ze všech sil duše své, abyste zůstali se mnou v tomto svatém chrámu mého Pána a jako moji bdělí strážcové připomínejte mi všecko, co mám činit; poučujte a řiďte mne jako učitelé a ředitelé mých činů, abych mohla ve všem plnit dokonalou vůli Nejvyššího, uspokojovat svaté kněze, poslouchat své učitelky a společnice.“ A obrátíc se zvláště k dvanácti andělům, uvedených v Apokalypse, řekla jim: „A vás, moji vyslanci prosím, dovolí-li vám to Všemohoucí, abyste šli a potěšili moje svaté rodiče v jejich zármutku a opuštěnosti.“
Maria začala pociťovat nadpřirozený účinek velké moci a sladkosti, oduševňující Ji a povznášející do žáru extáze a ihned Nejvyšší nařídil serafům, aby Jí byli nápomocni při osvěcování a přípravě její nejsvětější duše. Okamžitě byla naplněna božským světlem a silou, která zdokonalila a přizpůsobila její schopnosti k tajemstvím, která Jí nyní měla být ukázána. Takto připravena a provázena jejími a mnoha jinými svatými anděly, uprostřed zářících zástupů bylo nebeské dítko s tělem i duší vyneseno do nejvyššího nebe, kde bylo s přiměřenou dobrotivostí a radostí přijato nejsvětější Trojicí. S hlubokou úctou a pokorou padla před nejmocnějším a nejvyšším Pánem na svou tvář. Pak byla novými účinky božského světla opět přeměněna tak, že přímým patřením viděla tváří v tvář samého Boha. Toto bylo po druhé v prvních třech letech jejího života, co se Jí ukázal Bůh přímým způsobem. Božská Osoba Otce mluvila k budoucí Matce svého Syna:
„Holubičko má, milá má, přeji si, abys viděla poklady mé nezměnitelné bytosti a nekonečné dokonalosti, a též poznala skryté dary, určené pro duše, které jsem vyvolil za dědice mé slávy, a jež jsou vysvobozeny krví a životem Beránka. Pohleď, Dcero má, jak štědrý jsem ke svým tvorům, kteří mne znají a milují; jak pravdivý ve svých slovech, jak věrný v mých slibech, jak mocný a obdivuhodný v mých dílech. Pozoruj, Nevěsto má, jak nevýslovně je pravdivé, že kdo mne následuje, nechodí ve tmě. Přeji si, abys ty, jako má jediná vyvolená, byla očitou svědkyní těch pokladů, jež mám v zásobě pro povýšení pokorných, obohacení chudých, vyvýšení utlačovaných a v odměnu za vše, co smrtelníci činí a trpí pro mé jméno.“

Uvedení Panny Marie do chrámu Zdroj: slovobozhie.comNejsvětější Maria odpověděla Pánu slovy: „Nejvyšší, svrchovaný a věčný Bože, nepochopitelný jsi ve své skvělosti, přehojný v bohatství, nevyslovitelný v tajemstvích, nejvýš věrný ve svých slibech, pravdomluvný ve slovech, nejdokonalejší ve svých dílech, neboť Ty jsi Pán, nekonečný a věčný ve své podstatě a dokonalosti. Co však, nejvyšší Pane, si má moje maličkost počít před tváří tvé velebnosti? Uznávám se za nehodnou pohledu na tvoji velikost, přece však velmi potřebuji tvoji pozornosti. Ve tvé přítomnosti, Pane, všechno tvorstvo je jako nic. Co mám činit já, tvoje služebnice, když jsem pouhý prach? Splň na mně všechny své žádosti a přání; a jsou-li nesnáze a pronásledování trpělivě smrtelníky snášená, je-li pokora a tichost tak vzácná ve tvých očích, nedopusť tedy, ó Milý můj, abych byla připravena o takový bohatý poklad a záruku tvé lásky. Ale co se týče zásluh za ta utrpení, ty dej tvým služebníkům a přátelům, kteří jich více zasluhují nežli já, neboť já jsem ještě nepracovala ve tvé službě a k tvému zaslíbení.“
Nejvyšší byl velmi potěšen žádostí nebeského dítka a dal Jí na srozuměnou, že Jí během jejího života bude dopřáno trpět a pracovat pro jeho lásku, aniž by Jí tehdy zjevil pořádek a způsob, jakým je dopustí. Nebeská Kněžna vzdala díky za to dobrodiní a požehnání, že Ji vyvolil k práci a utrpení pro slávu jména Božího. Hoříc touhou po zajištění si takového dobra, prosila Boha, aby Jí dovolil v jeho přítomnosti učinit čtyři sliby: čistotu, chudobu, poslušnost a ustavičné uzavření v chrámě, do kterého Ji povolal. Na tuto žádost Pán odpověděl a řekl Jí:
„Nevěsto má, moje myšlenky se povznáší nad všecko co je stvořeno, a ty, moje vyvolená, ještě nevíš, co se ti v životě přihodí a ještě nerozumíš, proč není možno splnit úplně tvoji horlivou žádost, kterou nyní obmýšlíš. Slib čistoty dovoluji a přeji si, abys jej učinila; přeji si, abys od tohoto okamžiku zřekla se pozemského bohatství. Je též mou vůlí, abys, jak dalece možno, zachovávala též to, co se týče ostatních slibů, tak jako bys je byla učinila. Tvoje touha bude splněna skrze mnohé jiné panny v blížícím se zákoně milosti; neboť ve snaze, aby následovaly tebe a sloužily mně, učiní tytéž sliby a budou žít společně v komunitě a budeš Matkou mnoha dcer.“
Přesvaté dítě pak v přítomnosti Páně učinilo slib čistoty a v ostatních slibech, aniž by se vázala, zřekla se veškeré náklonnosti k pozemským a stvořeným věcem. Mimo to předsevzala si z lásky k Bohu poslouchat všechny tvory. V plnění těchto předsevzetí byla mnohem přesnější, horlivější a věrnější, nežli ti, kdo by sliby učinili nebo učiní. Po té ihned to jasné a přímé nazírání na Boha přestalo, ale Ona nebyla hned navrácena světu. Byla ponechána v nebi, požívala jiného, obrazného vidění Páně, ve stavu nižšího vytržení a ve spojení s tímto viděla jiná tajemství.Ikona - uvedení P. Marie do chrámu. Zdroj: blogs.ancientfaith.com

           V tomto druhořadém, obrazném vidění, někteří ze serafů, kteří jsou nejblíže Pánu, přistoupili k Ní a na jeho rozkaz oblékli a ozdobili Ji tímto způsobem: Předně její smysly byly osvíceny jasným světlem, které je naplnilo milostí a krásou. Pak ji přioděli pláštěm či tunikou neobyčejného lesku a krásy, opásali ji opaskem z různobarevných a průhledných drahokamů nádherně zářících, které ji zdobily nad lidské pochopení a naznačovaly neposkvrněnou čistotu a různé hrdinské ctnosti její duše. Dali Jí též náhrdelník nepopsatelné krásy, na němž byly tři velké drahokamy, značící tři velké ctnosti, víru, naději a lásku; tento náhrdelník Jí dali kolem krku a nechali spadat na prsa, jakoby ukazoval, že tam je sídlo těch vzácných ctností. Ozdobili také její ruce sedmi prsteny nevídané krásy, čímž chtěl Duch Svatý oznámit, že Ji v nejvyšším stupni obohatil svými dary. Ke všemu tomu nejsvětější Trojice korunovala její hlavu královským diadémem (čelenkou) z převzácného materiálu, posázeným nejdražšími kameny, ustanovujíce Ji tím za svou Nevěstu a za Císařovnu nebe. Na potvrzení toho bíle zářící roucho bylo ozdobeno písmeny či znaky z nejčistšího a nejvýš třpytivého zlata, oznamující: Maria, Dcera věčného Otce, Nevěsta Ducha Svatého a Matka pravého Světla. Tomuto poslednímu jménu či titulu nebeská Paní nerozuměla, andělé však, kteří pomáhali při těchto nových zvláštních obřadech, mu rozuměli, a unešení obdivem chválili Autora, který Jí to jméno dal. Konečně se pozornost všech andělských duchů obrátila k Nejvyššímu a z trůnu nejsvětější trojice vycházel hlas, který, osloviv nejsvětější Marii, mluvil k Ní: „Ty budeš na věky naší Nevěstou, naší milovanou a vyvolenou ze všech tvorů; andělé ti budou sloužit a všichni národové budou tě nazývat blahoslavenou.“ (Luk. 1,48).


Ke srovnání z posvátné Tradice:

  • KANISIUS, Petr, Maria nedostižná Panna a svatá Bohorodička, díl I. 1.vyd. Olomouc: Matice cyrilometodějská s.r.o., 1998.
  • KANISIUS, Petr, Maria nedostižná Panna a svatá Bohorodička, díl II. 1.vyd. Olomouc: Matice cyrilometodějská s.r.o., 1998.

 

No votes yet.
Please wait...